|
|
Náročnost profese sociální práce z pohledu sociálního pracovníka v Dětském centru Jihočeského kraje
TAUBROVÁ, Květa
V úvodu diplomové práce je diskutována otázka, která v sociální sféře napadne asi každého sociálního pracovníka. Mohl/a jsem něco udělat jinak? Otázka, kterou si pokládá nejeden člověk, zvláště pak sociální pracovník. Následuje stručný nástin témat, která jsou v diplomové práci popsána. První kapitola popisuje zařízení Dětského centra JK Strakonice. Dále je zde výčet potřebných znalostí, které by sociální pracovník měl mít pro výkon svého povolání. Opomenuty nejsou ani závazky sociálního pracovníka vůči klientovi a práce se specifickými typy klientů. Pro lepší pochopení náročnosti sociální práce v Dětském centru JK obsahuje práce vybrané životní příběhy klientek. Tyto příběhy mají pomoci čtenáři vidět problém z jiného úhlu a pochopit, jak moc je důležité, aby se klient rozhodl pro řešení svého problému sám. Ve druhé kapitole jsou popsány psychologické a etické rozměry profese, syndrom vyhoření, kterým je ohrožen každý, zvláště pak sociální pracovník. V kapitole jsou tedy popsány příčiny vzniku a projevy syndromu vyhoření, na který je navázáno ve třetí kapitole. Ta se zaměřuje především na prevenci a ochranu. Pozornost je zde věnována také osobnosti sociálního pracovníka, jeho schopnostem vnímat daný problém, ale také zkušenostem v morálním rozhodování a hierarchickému postavení hodnot. Podstatnou roli zde hraje dodržování zásad psychohygieny a přítomnost supervize. V závěru diplomové práce je shrnutí výkonu práce sociálního pracovníka v Dětském centru JK. Každý sociální pracovník by si měl uvědomit, že je zodpovědný nejen vůči klientovi, zaměstnavateli, kolegům, ale především vůči sobě a svému svědomí. Provázanost profese a svědomí se diplomovou prací prolíná.
|
|
|
Teambuildingový program pro specifickou skupinu
Haftaňak, Miroslav ; Janák, Vladimír (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teambuildingovým programem pro specifickou pracovní skupinu. Přesněji jeho sestavením a jeho cvičnou pilotáží na podobné skupině jako je skupina cílová. Práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části se práce zabývá rozborem pojmu teambuilding, historií teambuildingu a současnými trendy a aktivitami v teambuildingu. Praktická část práce se zabývá tvorbou samotného programu, vytvořením konkrétních aktivit a následnou realizací tohoto programu. Klíčová slova: teambuilding, zážitky, outdoor, kolektiv, pracovní tým, komunikace, důvěra, zábava
|
|
|
Začleňování peer konzultanta do pracovního týmu organizace pro duševní zdraví
Hromádková, Karolína ; Probstová, Václava (vedoucí práce) ; Říčan, Pavel (oponent)
Cílem práce je popsat novou pozici peer konzultanta v oblasti péče o duševní zdraví z pohledu pracovního týmu, do kterého nastupuje. Dále také podat zprávu o podobě této role v zahraničí a o specifických faktorech jeho zavádění do týmu. Sběr dat kvalitativního výzkumu byl prováděn mezi 12 sociálními pracovníky a 4 peery ve třech týmech a to třikrát během jednoho roku. Z metod byl použit rozhovor podle návodu, nezúčastněné strukturované pozorování týmových porad a časová osa. Data z rozhovorů byla zpracována induktivní metodou inspirovanou zakotvenou teorií (otevřeným, axiálním a selektivním kódováním). Výzkumná otázka byla zaměřena na proces, pozitiva a úskalí začlenění peer pracovníka do pracovního týmu. Výzkum ukázal, že překážkami úspěšného začlenění peera byla nedostatečná a rychlá příprava týmu na peera; neangažovanost pracovníků během výběrového řízení; špatné technické vybavení; nedostatek klientů pro peera a osobnostní nesoulad mezi peerem a zbytkem týmu. Příznivě naopak působily workshopy týmu se zkušenějšími kolegy a peery; větší podpora peera v začátcích; individuální supervize; stáže peera v jiných zařízeních; respekt k osobnosti, hranicím a specifickému stylu práce peera. Práce poukazuje na slabá i silná místa současného stavu zapojování peerů do českých služeb pro duševní zdraví. V...
|
|
|
Konflikty v pracovním týmu
Fabianová, Ivana ; Michalík, David (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá konflikty jako normální a přirozenou součástí pracovního prostředí. O konfliktech v pracovním týmu a celkově v životě člověka pojednává jako o nápomocném činiteli při vytváření nevyhnutných změn, ale také jako o zdroji nespokojenosti, depresí a zoufalství, když nejsou vyřešeny. Popisuje dělení konfliktů do několika typů, styly řešení konfliktů a osobnostní předpoklady k prožívání konfliktů. V oblasti pracovních týmů vymezuje rozdíl mezi týmem a skupinou, popisuje dělení týmů na základě jejich vlastností a představuje několik vývojových teorií týmu. Zabývá se kromě uvedeného také sociálně- psychologickými aspekty členství v týmu a týmové práce. Zaměřuje se také na různé možnosti mapování vztahů v týmu. Součástí práce je také popis symetrické a asymetrické komunikace. Zjišťování vztahu mezi typem komunikace a konfliktností v pracovním týmu je tématem návrhu výzkumu.
|
|
| |
|
|
Interkulturní rozdíly v pracovním týmu
Tskitishvili, Tea ; Surynek, Alois (vedoucí práce) ; Hochel, Matej (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku interkulturních rozdílů v týmu. Cílem této práce je, na příkladu společnosti Siemens, s.r.o., ukázat, jak interkulturní rozdíly ovlivňují pracovní prostředí a zda produkují konflikty. Dále cílem je doporučit možné postupy pro zlepšeni efektivnosti spolupráce členů týmu. K tomu je využito především Hofstedeho dimenzi, na základě kterých byly popsané jednotlivé kultury členů týmů. Výzkum pro praktickou část byl prováděn na multikulturním týmu, který se skládá ze dvaceti členů. Použitými metodami byly strukturovaný dotazník a osobní rozhovor s manažerkou týmu.
|
|
|
Analýza týmové práce vybraného pracovního týmu ve společnosti Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o.
Hertík, Vojtěch ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Surynek, Alois (oponent)
Obsahem této diplomové práce je analýza vybraného pracovního týmu společnosti Coca-Cola HBC s.r.o. Cílem této práce je na základě důkladné analýzy konkrétního pracovního týmu ve společnosti Coca-Cola HBC ČR s.r.o. přinést jeho manažerovi podklady a doporučení pro zlepšení efektivity týmové práce a rozvoj týmu. V úvodní části práce jsou představeny teoretické principy vztahující se k týmové práci. Dále je uvedena metodologie zpracování empirického šetření. V praktické části je pozornost věnována analýze konkrétního pracovního týmu a doporučením ke zlepšení efektivity týmové práce a k rozvoji týmu.
|
|
|
Měření efektivity pracovních týmů
Kočí, Ondřej ; Pavlica, Karel (vedoucí práce) ; Rymeš, Milan (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Práce pojednává o tématu, které by rádi manažeři společností jistě vyřešili. Hlavním tématem je měření efektivity a potenciálu výkonu u takových týmů, kde se nelze spolehnout na tvrdá data, určující výkon. Absence norem v zásadě přímo implikuje nedostatek objektivně hodnotících kriterií. Metodika, která je v práci použita, pracuje s měřením potenciálu výkonu na základě měkkých faktorů. Autor v práci nastiňuje, jak v jednotlivých fázích vývoje týmu měřit jeho výkonnost. Výzkum je postavený na základě principů sociální interakce a opírá se o empiricky získaná data z vlastního zkoumání. V závěru práce se autor zmiňuje o dalších možných výzkumech na poli efektivity pracovních týmů.
|
|
|
Produktivní pracovní týmy.
VRBKOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá rolí psychologa ve vytváření pracovních týmů. Organizací, ve které jsem prováděla kvalitativní výzkum, je Policie České republiky. Chtěla jsem potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že role psychologa při vytváření policejních pracovních týmů je nenahraditelná. Při výzkumu jsem použila metody rozhovoru, pozorování a dotazování. Policejní týmy se vytvářejí k řešení určité problematiky (např. obchod s drogami) nebo k řešení určitého trestného činu (např. vraždy). Zjistila jsem, že policejní pracovní týmy vytváří vždy nadřízený. Členy týmu si vybírá podle specializace, zkušeností a schopností. Policejní psycholog se vytváření týmů neúčastní. Policejní psycholog vybírá nové policisty - testuje paměť, reakční čas a inteligenci uchazečů o policejní práci. Noví policisté musí také projít testy osobnosti. Všechny tyto testy jsou nezbytné, protože policejní práce je extrémně náročná. Dalším úkolem policejního psyychologa je výuka a výcvik policistů - psycholog je učí asertivnímu jednání, metodám, jak se vyrovnat se stresem, jak jednat se suicidanty. Velmi důležitou součástí práce policejního psychologa je poradenství, které slouží policistům i jejich rodinám. Psychologové také zajišťují posttraumatickou péči o policisty. Tato péče je zřízena pro policisty, kteří použili zbraň, vyšetřují smrt dítěte nebo obzvlášť závažnou vraždu. Policejní psychologové také pracují jako konzultanti při vyšetřování, zejména při vyšetřování sebevražd, znásilnění a týrání dětí. V takových případech pomáhají uklidnit situaci, zklidnit poškozeného, také pomáhají při výslechu a instruují policisty, jak jednat s poškozeným.
|
host ::
RSS.